Tereza Vejvodová – Texty

Tereza Vejvodová (1995) žije v Praze. Nastupuje do druhého ročníku režie na FAMU.

 

Zvětrání

Stojím tu, smažená bontonem ze všech stran
poslouchám jen mattonku co balí mě na baru
perlí svý suchý vtipy a brzy dostane do kolen
mou samotu
zve mě ke mně

Umně mi rozepíná blůzku
čekám při tom s jedním okem na televizi
co přijde
běží horoskop

Pak ležíme na zádech
a mattonka mi chce povědět něco o sadrokartonových hvězdách tam na stropě
že se podobají její etiketě a ta se podobá mým očím
je to zkrátka tak mělo to tak být
kde bere tu energii lhát divím se
ale nemám energii na to se divit nějak moc

Dělám jen jedno kafe
umím ho tak dobře až je mi z toho občas smutno
ale nemám co zkazit
mattonka spí v pokoji
když se vrátím
už není

 

Nedělní oběd u Vašich

Šípkový Růženky čípkový sušenky poznámky jak vosiny v zadku
já umírám pozadu ale stále dobrým tónem na medu a s bramborovým knedlíkem
ještě chvíli čekám
až mi někdo skočí do řeči kterou jsem ani nestihla zkazit
Mamon Tvý mámy je tu s námi
a pěkně je broušená sklenička přede mnou až říkám si
jak budu mít na hrobě taky takový broušený věci
vybroušený verše třeba
až tady z toho vybruslím
do předsíně
ale
schovali přede mnou kabát, darebáci
vracím se

a myslím na to jak je
vaše lino v pokojový teplotě
ale přitom svým způsobem nedá nikdy nikomu pokoj
Vaše lino je tak
plynulý
nepostřehnutelný
a zhoubný

Chtěla bych si někdy u Vás posolit polívku bez obav

Nashledanou

 

Střízlivění

Stál pár
před divadlem
od úst pára mu šla
místo rozhovoru
láska se z něj vypařila

šel ji hledat dovnitř
a spetl si bar s hledištěm

Spletl si bar
s těžištěm lásky a zapíjel její tíhu
Bylo to čím dál lehčí

Dál pár nehleděl si do očí
doufal
že pokročí
a najde zorné pole
toho druhého

Před pikolou za pikolou
spal pár v jiné místnosti
jedné postele
Jak to jen dokázal ?
Sám
unaven zorným polem
toho druhého

Nenašel ho ani
při rozvodovym řízení

 

Dada nuda 

Zvratná vrata cukrová vata ratatata
taky trochu tanky ale spíš
branky body sekundy nudy v knihovnách sudy
válím
Pod lupou loupím lupy pohledy posílám lidem
když závidím jim hlavu
ta moje se zas někde s něčim tahá
nahá
občas koupím facku
od chodníku podpásovky a pohledy z druhý ruky
lepí se mi
na zdraví !
Ať žije otužování

Záhyby řas jak chutné konce symfonií
prochodily den a teď v noci krčí se každá ve svém
zákopu
klopí uši před světem
ale nenene !

Čičiči čí hlavičko jsi
vrať se za mnou ty ženská jedna vykutálená
víš moc dobře
jak špatně
se hrajou kuličky
o samotě

Lepím si na strop mucholapku
pro krásu štěstí a srandu králíkům
a to i bez tebe

A až se vrátíš, v lednici máš guláš.

 

Pitching

Můj krátký ryzí film se jmenuje

Může Tvůj pes do pizzerie ?

Dívka jede vlakem za babičkou a chce se s ní po dlouhé době sejít
ano, zde začíná hudba
no a to dilema
Jestli babiččin pes může do pizzerie
je vrchol
A peripetie bude v tom
Že se kvůli tomu potkaj někde jinde
Třeba
To ještě nevím
Ale určitě to nějak dopadne
Úplně jako život

/
Když se servírka v pizzerii zeptala babiččinýho psa
jestli chce vodu
pes neodpověděl
/

Jinak tedy ještě přemýšlím o jedné menší epizodě :
Ve vlaku jde matka s malým synem na záchod
A syn chvátá před ní a zjišťuje
Že je obsazeno
A křičí
Že je obsazeno
A matka mu vysvětluje
Že je obsazeno
Nikdo z nich se nedostane na záchod
Ale divák je do poslední chvíle napjatý

Natáčení plánováno na březen
Bez žádného zvláštního důvodu
Možná proto
Že v březnu je taky den